Z brány růžoprsté Zory
z níž se prýští časů tok,
věčně mladistvé již Hory
vznáší se nad luhy, bory –
probudilť se nový rok.
Kol zlaté kolébky jeho
krouží v ráji převnadném,
do žití mu pozemského
štěstí, blaha nebeského
vplítaj skvostný diadem.
Nuž ať zkvétá a prospívá
v záři jasné k slasti nám –
naděj sladce ukojivá
nechť se na Vás vždy usmívá,
blaží dobré srdce Vám.
Jako zlatý čas ten v báji
buď Vám dítka toho zkvět,
žijte, drazí, v něm jak v ráji,
v blaha jaru, v lásky máji,
než jej Saturn svolá zpět.