Skip to content
1840–1894

V lesní samotě.

Emanuel Züngel

Zašel s pannou mládeneček v stinné loubí lesa, pravil, že mu samou láskou srdce v těle plesá.

Kde si sedli, co si řekli, co se s nimi dělo, lesa poušť by mohla říci, kdyby se jí chtělo.

Poblízku jen sestrkují kvítky své hlavinky, šušlají si mezi sebou, klepny jak kmotřinky.

Ptáčata pak, druh i družka, pár to ochechulí, potutelně pokukují, blíž se k sobě tulí...

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
V lesní samotě. · Emanuel Züngel · Poetry Cove