Untitled

„Žádný neví, co je láska, kdo jí nezkusí –“ Hle, z budoiru tam vychází dáma vám

a dítky se její kol ní shromáždějí. Bon jour, ma fille, comment vous portez-vous, monsieur?

Voilà, ma chère, prenez place, Jacques vite le dejeuner. tak to v prvním poschodí, v prvním tak poschodí

tak to chodí! Tu vesele si zpívá a praví: dobrý den! když z trhu se vracívá

hle matka chudá jen. Půl tuctu malých dítek se k ní sem hrne as, jen z ticha, vy caparti,

sic spořádám já vás! A to je mnoho vám pro ty při zemi tam! Ve slavném sezení

je mnoho mluvení, o velké vodě té jsou řeči vodnaté. Posléz i sám praeses

svou zkouší výmluvnost, u věci té jeví znalost a důkladnost. Tak to v prvním poschodí,

v prvním tak poschodí, tak to chodí. Když v skutku zle pak bylo při kruté povodni,

tuť pomáhal až milo hle lid ten chudobný. Co dalo se zabránit, zabránil stůj co stůj,

by cizí moh' zachránit, dal v oběť život svůj! Tak dělají to vám chudí při zemi tam.

Nahoře v salonu, to v sídle „bontonu“ před slečnou domácí švihák se trmácí.

Jeví jí lásku svou dle „galanthoma“ on, poslyšme, kterak cukruje ten sladký seladÓn.

Tak to v prvním poschodí, v prvním tak poschodí tak to chodí. Při zemi chudý chasník

též láskou postižen, není on žádný básník a prostě mluví jen. Své dívce milované

též jeví lásky cit, leč slovo nehledané, tu jinak musí znít. Tak dělají to vám

chudí při zemi tam!