U nás? Chyba lávky!

Jak to krásné, vznešené, vidět národy v kruh růžné pásky svornosti a lásky spojené, sbratřené,

pevně jako múry hradné stojící a bojující proti záští, zlobě zradné – s mužnou pílí

kráčející k svému cíli, stále, bez přestávky – – u nás? chyba lávky! Pravý ráj

musí býti tam, volnost kde již není žádná báj, skutečný kde svobody je chrám; kde lid volně dýše,

myslí, mluví, píše bez ohledu na lecjaké paragráfky – u nás – uh! uh!

Radost žít, kde přec jakýs kvete blahobyt, snadněj kde se každý živí, šatí, peníze kde aspoň něco platí,

poprasky a „krachy“, před „ultimem“ strachy neznámou jsou věcí; moudře kde se hospodaří přeci,

menší daně kde jsou, menší dávky – u nás? hepšík! dejž to nebeský Pánbůh! Milý zjev je národ v plném květu, jenž se má přec k světu,

hrd je na svou vlast i řeč i práva, nikomu se v podnož nepoddává, ve všem pilný, čilý, jarý, probudilý,

zhrdá všemi v světě tichoslávky – u nás? hehe! Národ, kterýž osvětu za vrchol má všeho rozkvětu,

ušlechtilou zábavu jenž hledá v knihách, kteráž vzniknout nedá ospalosti ani netečnosti, cizáctví ni světáctví,

na rozum jež činí objednávky šat i mÓdu v cizině jen – vlastní zemi v škodu – u nás? – vynškudmÓrgn!

Národ blahý, kterýž duševní vše snahy podporuje v nadšení, vědu rovněž jako umění;

jemuž divadlo vlastního jen života je zrcadlo, ba, jenž vše, co robí, vlastním rázem svým i znakem zdobí,

nečekaje cizí na poptávky – u nás? – tralalala – Blaze národu, pamětliv jenž svého původu,

ráznost zachoval si svoji v poradě i v boji; jenžto nezná hračky pouze na vojáčky

s lecjakými vrtohlávky – – u nás? – tramtarataratata! Šťastná země, kde se ústně i písemně

vyjadřovat smí, co nám káže srdce nebo svědomí; kde se prozpěvovat smí i deklamovat

bez ohledu na slova i řádky, pokuty i chládky, nebo jiné toho druhu opletávky – u nás? –