Bylatě krásná princezna,
jak den, když vstane ze sna,
to spanilá a líbezná
vládkyně jara, Vesna.
K té přišlo kníže ohnivé,
bohaté, švarné Léto –
však sen prch' lásky mámivé,
jak na zemi už této!
Rozdurdil tatík Podzim se
na dceru oklamanou –
„já srdce odcizím ti své,
zůstaneš starou pannou!“
Dal k tetě Zimě ji, co drak
jež v zajetí ji chová;
drak poodletí, v krátce pak
pohádka začne znova.