My potomci jsme Čechovi,
jenž přišel přes tři řeky,
a odtud v nás ta vodnatost
od věkův až na věky.
My synové jsme Libuše
moudré, výmluvné vele,
a proto mnohý mudrlant
zde chrabře hubou mele.
My pravnuci jsme Zábojův,
těch slavných hrdin, pěvcův,
a proto u nás zpíváme
jak plná dílna – ševcův.
My vnukové jsme Bivojův,
odvážných Horymírův,
a proto jíme uzenky
o stihách kavalírův.
My potomci jsme Žižkovi
i boží bojovníci,
a protož k panu Štefkovi
chodíme co šorfšici.
Náš král byl Jiřík Poděbrad,
jenž imponoval světu,
a proto z nás je každý rád,
když historii čte tu.
My máme slavnou minulost
a přítomnost – ach bída!
bude-li dle ní budoucnost,
pak „konkurs“, „krach“ a „krida“!