Není v našich nivách
krásnějšího kvítí
nad to, jež na lících
mojí děvy svítí.
Lilie na čele,
jako padlé sněhy,
čarovným se lesknou
kouzlem božské něhy.
Dvé pomněnek v očích
nadezemské krásy,
na něž stíny metá
loubí temné řasy.
A na lících něžné
květů kněžny, růže–
aj, který luh divy
ty vykouzlit může?