Již, bratří, věrně, pravdivě
vyličme dobrodiní,
jež od dobrodincův nám zde
po celý rok se činí.
Cítíme to a vděčnosti
hned v ňadru cit se rozhostí,
nutí nás z duše celé
Vám vzdáti díky vřelé.
Co bylo by z nás, Bože můj,
nebýt těch šlechetníkův,
jenž vřele tak se ujali
nás malých nešťastníkův?
A proto, Bože, každý den
my modlíme se k Tobě jen:
dej dlouhé, zdárné žití
jim – plné blaha kvítí.