Přijde doktor k babičce
chudičce,
ptá se, bradu podpíraje holí:
„Tak fás, papičko, kirk bolí?“
„„Bolí, jemnostpane!““
„No, to topše – a což glafa taky?“
„„Taky, milostpane, taky!““
„No, to topše – a což nochu?“
„„Taky, prosím, trochu!““
„No, to topše, topše, papičko!
A což, jak pak, máte peníze?“
„„Nemám, ty má rodičko!““
„Ó to sle, to felmi sle!“
volá doktor Michl,
utíkaje, jak by ho byl něčím pichl.