Proskakovala zvěst nenadále,
nelítostný vrah že zabil krále,
hrůzný zločin to, jímž krev
v každou tvář se hrne,
nad nímž hovor tichne, smích i zpěv,
anto všecko trne!
Vyšetřováním však vyšlo v jev,
zbytečná že hrůza, křik i hněv,
neboť národ povídá si s plesem,
že ho zabil ve hře pouze – esem.