Ve přístěnku na okénku
mladá kočka sedí,
po mourkovi kocourkovi
něžným očkem hledí.
Z nenadání jak by maní
stranou po něm koukne,
roztouženě, zpropadeně
při tom mrška mňoukne.
Vypíná se, upejpá se,
fintí se a líže,
an galánek, Don Juanek
tíhne k ní vždy blíže.
„Běda, lásko, růžná pásko,
rodíš muky pekla!“
Že chtěl tlapky zlíbat, drápky
do nosu jej sekla.