Na strmé skále pyšný hrad
a pyšný rod tam vládne,
jsou známi, ctěni, dlužni všad,
kmen jich však zmírá, chřadne.
Děd boháčem se velkým stal
z chudiny potu, krve,
syn přepadat jen, loupit znal,
jak mnozí jiní prve.
Vnuk válečníkem chrabrým byl
a drancu, plenu mistrem;
pravnuk se teprv vydařil:
jeť finančním ministrem!...