Výrostci dva, holobrádci,
nemajíce jinou práci,
pro koupel si zašli do vody,
a jak divné jsou tak náhody,
jeden vymáchav se notně,
stál již na břehu, se šatě,
kdežto druhý psotně,
dral se z hloubky, uváznuv tam v blátě.
Když pak viděl, že je v „láku“,
začal volat patrony všech nebožáků:
„Svatý Jene, svatá kmotro naše,
svatý Strachoto,
všickni svatí, kde jste kdo,
pomozte mi ven z té kaše!“
První klidně z počátku naň kouká,
posléz teprv ze sebe tu souká:
„Jářku – nevolej ,furt‘ jen tu drobotinu,
obrať se radš hnedky přímo k Hospodinu,
ten ti z kaluže
spíš snad pomůže!“