Skip to content
1840–1894

Dnes přála bych Ti natrhati kvítí,

Emanuel Züngel

Dnes přála bych Ti natrhati kvítí, kteréž bych mohla v ladný věnec svíti; leč zima nevlídná pokrývá nivy a v spousty sněhu ryje vítr divý.

V mé duši ale ladno je a milo, tamť kvítko spanilé se rozvilo, jež v dar Ti nesu v novoroční době; to kvítko slove: láska, vděčnost k Tobě.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Dnes přála bych Ti natrhati kvítí, · Emanuel Züngel · Poetry Cove