Hle to dítko modrých oček,
zlatých vlásků, růžné tváře,
není-liž to andělíček,
kterýž utek' od oltáře?
Rozkošná ta ústka malá
a jich naivní usmívání
vábí věru mermomocí
k horoucímu zulíbání.
Škoda, že jsem nezlíbal jej,
dopůldne jak jsem ho viděl!
Odpůldne byl „andělíček“
umouněn již od povidel.