Skip to content
1840–1894

Diblík.

Emanuel Züngel

Hoj, dívko, diblík pravý, jsi škádlivý ty, usměvavý a dovádivý, hravý. Z každého očka tvého

zří raráška kus pekelného, chraň bůh nás všeho zlého! Až srdéčko se chvěje, kdy smích tvůj kol se rozepěje –

hu! tak se peklo směje! A pekelný i plamen rozžhala's v ňadru, trýzně pramen – jsi diblík – punctum! amen!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Diblík. · Emanuel Züngel · Poetry Cove