Voják jest ženou zrozené,
k útrapám stvořené,
tři leta ztracené,
na vlasech „zkrácené“,
z domova vyhnané,
při assentýrce „sebrané“,
z mládí očkované,
pozděj „biřmované“,
moc hladu trpící,
komisárek drtící,
útokem pádící,
na „marš!“ v před kráčející,
na „halt!“ zarážející,
volný krok provádějící,
v šiku nikdy se nesmějící,
v potu tváře se mořící,
v pravo, v levo hledící,
„chlupatku“ šupající,
jednoročním sloužící,
pět foučků „fasující“,
křečovitě salutující,
„holberdo“ volající,
tři zimy mrznoucí,
po „obšídu“ prahnoucí,
konečně avancující,
jiné pak sekýrující,
na stráži dřímající,
vznešenost svou ctící,
„culáky“ dostávající,
„cúk“ celý komandující,
neobmezeně vládnoucí,
v loyalnosti stárnoucí,
„cibilisty“ zhrdající,
po kuchařkách vzdychající,
odpočinek hledající,
na invalid čekající
a co policajt, listonoš neb
ponocný konečně zmírající
individuum!