Skip to content
1841–1901

Z JARA.

Julius Zeyer

Drozd zpívá už v háji, ó zlatý zvuk, pln touhy a něhy, pln sladkých muk!

Jak smavá je niva, zelený lán, co šeptá jim tajů ten větrů van!

A skřivan teď v bouři svou píseň vznes’ jak pějící hvězda nad temný les.

Je slunce, je jaro, je zlatý máj, zas vrátila dávná se snivá báj.

Ó jaro, ó máji, jaký to ruch, jak zmlazena země, jak siný vzduch!

Jak všude je světlo, jak blaze kol – jen v srdci mém smutek a stesk a bol.

Má láska bez lásky tam krvácí, a v hrob ten se máj můj už nevrací!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Z JARA. · Julius Zeyer · Poetry Cove