Když v letě chodil jsem kol rév ve velké zahradě, tu ráno kdys nad tajem rostlinným jsem zamyšlen si pravil takto: „Réva tato zde, tak radostná, jest ona něčím v pravdě o sobě, či pouze zjevem jest,
snem pouze v slunci, snem, jejž Něco sní, co bylo dřív než ona a co zůstane, až pomine ta radost zelená? Ó, zajisté, co v pravdě jest a ne se pouze zdá,
to tajuplné její Co a Proč, je v Neznámu, jak v temnu podzemí jsou její kořeny, a z toho vzešla, sluncem vábená... A jak ta réva klíčí z neznámého tajemství,
tak člověk z duchovnosti, z tajů tedy též, se jeví osobností svou, je v slunci snem, v tom slunci, které někdy navždy zapadne!... Jest jak ta réva zjevem svého Proč,
však vlastní jeho Já jest v hloubi tajemství Čím více tedy žije v zjevu jen, tím dál od svého Já se chýlí... Jest blažen tedy on, jenž od sebe jak obnošený šat vše odvrhl,
co stvořeno, až významu už nevidí v té dvojí posléz náhodě, jíž zrozením a umíráním zovem... Zůstane mu pak to pravé, věčné jeho Já, jež obsaženo jest
v tom taji, odkud vyšlo, který jesti Vším.“ Tak zadumal jsem se v té velké zahradě u svěžích rév, politých červánkem, a mimoděk jsem hleděl k východu,
z jehožto bran se slunce vznášelo a v mysl mou se podobenství lilo Džalal-ud-dínovo: „Byl jednou muž, jenž svaté touhy pln šel k domu Milovaného a zaklepal
na dvéře světu povždy zavřené. Hlas tázající zazněl z tajů bezdna a hlas ten pravil: Kdo zde zaklepal? A řekl poutník, bludem posud zaslepen:
Ty znáš mne, Milovaný, jsem to já! – Hlas odvětil: Ty? Není místa zde pro Mne a tebe! – A dvéře uzavřeny zůstaly... Tu milující smutně odešel na divou poušť
a zůstal v samotě po celý dlouhý rok a zahloubal se v sebe naprosto, a modlil se a poznal posléz, co jest pravé Já. A nyní opět šel a opět zaklepal
na dvéře uzavřené Milovaného, a opět hlas se tázal: Kdo zde zaklepal? A pravil poutník vytrženě: Jsi to Ty!... Tu ihned dvéře otevřely se...“
Tak dumal jsem v té velké zahradě, když kolem rév jsem ráno šel... Ó, dvéře pro mě posud zavřené, zda někdy rozlítnou se mi ty vaše veřeje? – –
Cookies on Poetry Cove