Dnes po klekání nechoď nikdo spat!
Dnes po klekání vítr heslo zradí,
my opustíme shnilé brlohy
a rozdělíme tajné úlohy
a odějem’ se v hladkou hrůzu hadí...
Dnes po klekání nepůjdeme spat!
Však pochodní nám není potřeba,
nám pomsta posvítí a vztek a hněvy,
žen slza hladná, marně stíraná,
lesk naduřelých lící tyrana
a mrtvé bělmo zhanobené děvy...
Tož, pochodní nám věru netřeba!
A nebudeme zuřit, ani řvát,
ni nejmenšího šustu býti nemá,
až rudých očí sta a tisíce
bezhlučně zatopíme ulice
a strnem’ nehybni, my, Hrůza němá –
Strašlivé ticho za nás bude řvát!