Můj život – zápas démona
s vědoucím Satanem.
Dle odvěkého zákona,
který je spíše orkánem,
v mém srdci démon procitnul
a dal mu šíleti,
ctižádost půl a velkost půl
a celé prokletí.
Mé mládí zasul plameny
a na popel je zžeh,
já vyšel z něho zlomený
chuť smrti na uvadlých rtech.
Tragicky přelstěn démonem
jsem pád svůj promítnul
do věčnosti a v srdci mém,
hle, Satan procitnul.
On naučil mne viděti,
kde dřív jsem kráčel hluch,
démonickému prokletí
on čelil, duchu duch.
Klam proti klamu prohlásil
a proti jedu jed!
Kde dříve otrok zápasil,
on k vítězství mne ved’.
Nad lidi, nad svět, nad ženu
mne nesl dál a dál.
Skutečnost doobnaženu
mým zrakům ukázal.
Rub lásky dal mi viděti,
umění, slávy rub,
rub milenčina objetí,
jež praví: Teď mne kup!
Já věděl, kde jsem šílel dřív,
já zřel a popíral,
Satana vždycky pamětliv
jsem na svět nazíral.
Nemyslete, že zbůhdarma
mi koná služby ty,
on ve svých rukou úpis má
mou krví politý!