Políbil jsem tě naposled
po pitvě v rakvi ležící.
Tvá ústa, kdysi zářící
a vonná, byla mráz a led.
Neříci
hlídač své výhružné: Zpět!,
na ztichlých, navždy ztichlých ústech tvých
snad odestřel a zaslech, spatřil bych,
co hledám celý život tich.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
XVII Políbil jsem tě naposled · František Zavřel · Poetry Cove