Kde je ten kraj, kde zapomíná
tvé srdce kletbu někdejší
a kde je moře, sněhy, slunce konejší,
že na konec je jako srdce jiná?
Kde je ten kraj, kde moře dech
pod hrozbou Etny tiše vlaje,
tak jako člověk unikaje
zří po umlklých demonech?
Kde je ten kraj, kde mlčí sníh
a moře v loktech nebes uhasíná,
že ve tvých zracích užaslých
je dík a jiného už nic? Taormina!