Buď s bohem, velký Korsikáne,
já miloval lesk orlů tvých,
můj zrak se tmí a slza kane
jak milenku opouštěl bych.
Je nutno jíti! Svět je jiný
než zdálo se ti, Císaři,
hnus, malost, zrada, propast špíny,
kde žádná hvězda nezáří.
Co byli platni orli tvoji
nad umravněnou Evropou,
co platen genius tvůj v boji
s hlupců a lotrů potopou,
co platni vítězství tvých posli,
tvých ňader strašný ekrasit,
jenž stále explodoval – osly
nedovedl jsi porazit.
Nedovedl jsi, neboť tito
jsou vladaři až na věčnost,
ti blbci, kterých je ti líto,
ti řekli tvému letu: Dost!
Ujařmili tě, věnec trní
položili ti ke skráni,
ti lotři, kteří tady chrní
od paty k hlavě ve zbrani.
Je směšné proti nim se hnáti,
bíti se s nimi marné jest,
ti dobře zaplacení kati
jsou věčnější než požár hvězd.
Jediná zbraň: pohrdat jimi
a smát se ve tvář zlosyna.
Kam tady s perutěmi tvými.
Buď s bohem, lásko jediná!