Život – boj se škorpiony,
které nutno pobíjet,
ty, můj květe sladký, vonný
na jich jed jsi protijed.
Když se dotýkám tvých nohou
jak Antaeus opojen,
co ti škorpioni zmohou,
tebou-li jsem ozbrojen?
Syčící ti škorpioni
arci domýšliví jsou,
neboť, nutno uznat, oni
pražských stok jsou okrasou.
Nadšeně mi k boji kynou
se svým vůdcem mamutím
a pak, zasyčevše, hynou
pod mým jedním šlápnutím.