Slyš kletbu, kterou ve tvář vrhám
uboze směšné hříšnici,
škrabošku tvoji dutou trhám,
kterou sis vetkla do lící.
Jsi strašna, nejsi vinna ale,
neb bůh (bůh!) tebe ovládá,
jenž velkost popravuje stále
a protežuje hovada.
Cookies on Poetry Cove
We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.