Má vůle byla pyšný hrad,
který se dovedl světu smát,
hnusnému světu, který rád, tak rád
prolomil by jeho kruh.
Marně. Vzpoury a síly duch
(byl to bůh
anebo jeho – druh?)
láskal ho pocely plamenných duh,
leč brzy
vzplál nenávistí ke kovové tvrzi
a rozdrtil ji svým bleskem. Zbyly slzy.