Kolem mého rodiště
jako plamenné bojiště,
jak čerstvě zasazené rány
chvějí se jeřáby.
Jednoho z nich les nevábí,
odešel odtud, běsem štvaný,
jak vichřice hrozivá strhla by
kus červeného hedvábí
a přes hory lesy nesla by
jej ukázati tobě,
jak plane, svítí! Na Olšany
vnik’ jeřáb. Stojí na tvém hrobě.