Přetěžký mi kámen ssrdce sňal Hančin bratr, když mi správu dal, Že již předce dovolení, Poněmž toužila,
Ksvému semnou zasnoubení Hanka nabyla. Jakžbych nebyl ztoho povděčen, Ojejí jsa ceně přesvědčen:
Všecka zboží prach a pěna Jsou jen proti ní. Hospodyně, matka, žena Buda hodná zní.
Zdravá jest; a všecku prácy zná, Dělnice je neunavená, Lenošit jí není dáno; Kprácy vesele
Předjinými skoro ráno Vstává zpostele. Vzhůru byvši, než se rozední, Uvečer se klade poslední
Sradostí, že užitečně Strávila zas den; Začež líbezný jí vděčně Lahodívá sen.
Nadpořádkem domu stále bdí; Jak y sama čistotou se stkví, Tak y (nemrzýť ji dílo Přiuklízení)
Stkví se všecko, až je mílo, Vcelém stavení. Sčistotou y sprostnost spojuje, Vší se nádhernosti varuje.
Statku nebude mi mařit: Neníť outratná; Opatrně hospodařit Bezlakomství zná.
Ochotná jest její oučinnost, Bezpoškvrny její nevinnost, Chrání se y stínu zlého; Boha miluje,
Znát a plnit vůli jeho Vždy se snažuje. Rodičům, jakž věc jest příslušná, Poddána jest vždy a poslušná.
Zpříčiny, ač velmi vážné, Barty nechtěla: Naodpor předc – jen jim snažné Prosby stavěla.
Osestry a bratry pečuje, Vším, co má, se sními zděluje; Barvami ctnost spanilými Vždy jim maluje,
Příklady y činy svými Kní je vzbuzuje. Zlásky kpokoji a svornosti Tiše snáší cyzý křehkosti.
Chybujícý napravuje Spřívětivostí. Všecka sobě podmaňuje Srdce vlidností.
Přízeň její není vrtkavá, Kemně zvlášť je velmi laskavá. Krásná jsouc již mohla lehce Muže dávno mít;
Žádného však promne nechce: Neb jen mou chce být. Slovem: výborná jest osoba, Děvčat zrcadlo a ozdoba.
Sní živ budu jako vháji Ptáček ssamičkou, Aneb raděj jako vráji Adam s Evičkou.
Cookies on Poetry Cove