Zejtra, zejtra chcem se učit,
Polepšit a pracý mučit,
Říkají vždy lenoši;
Času ještě dosti máme,
Zejtra všecko poděláme;
Dnešek nám buď krozkoši.
Zejtra? ale zejtra bude
Kromě té, co vám dnes zbude,
Práce opět všeliká:
Máť své zejtřek povinnosti
Jako dnešek nastarosti;
Snímiž dost co činit má.
Zejtra? ale zejtra ráno,
Co dnes bylo zanedbáno,
Kzejtřku odloží se zas;
Předrahý pak zatím mine,
Než sy lenost odpočine,
Bezčinů a zásluh čas.
Zejtra? Zejtra ale lehce,
Ač se tomu věřit nechce,
Může již již pozdě být.
Dnes se vám již večer lůže
Vtruhle umrlčí stlát může;
Zejtra můžete již hnít.
Zejtra? já tak nebezpečně
Nechcy hrát. Ach, odstup věčně
Odemne ta slepota!
Omně dobře psáno – jistě! –
Má y nadnešním být listě
Vkníze mého života.