Miluju měsíčky žluté a usměvavé,
měsíčky vůní svou z Jiného Světa,
měsíčky šťastné a hynoucí sněním,
měsíčky žluté a usměvavé...
Snad že je miluju pro jejich úsměv,
záhadný, důvěrný – mně se v něm zdá vždy,
že jsem kdys v dávném životě jiném
takovým opojným měsíčkem býval,
o Kráse Neznámé sníval,
k Měsíci o Lásce Subtilní zpíval,
v svět Jemných Snění se díval –
a hynul přílišným steskem...
Že proto mé srdce je žluté a snící,
dobré a úsměvné milující,
jako to záhadné měsíčků snění
s vůní z Jiného Světa...