Skip to content
1880–1944

V těch prvých, snivých jara dnech,

Jan z Wojkowicz

V těch prvých, snivých jara dnech, kdy svítí něžnost ve květech, kdy větry z dálky pozdravem ve vznosných šumí topolech,

vítajíce tak naši zem – já cítím mocněj’ v srdci svém, a v smyslech všech a v nervech všech, jak rád mám Duši ve věcech!

Ne pojem jen, ne ideu, leč, co se zjevuje jen snu, když ponoří se v Přírodu, v tajemný svět plynulých změn –

ten tajný každé věci sen po Sjednocení ve Věčnu, blaženství nejvyššího sen, jenž v teskně šťastném toužení,

chtěje být láskou objeven, jak úsměvem se dívá z ní, úsměvem, v němž je tolik něh – tu Duši, Krásu ve věcech!

V těch prvých, slavných jara dnech, kdy září láska ve květech, kdy větry ve všech vrcholech zdají se z jarní dálky nést

nějakou slavnou blahověst – já cítím, jako hlaholem, jímž ke mně volá Vyšší Zem, jak Duši Přírody mám rád,

a jak bych rád svůj splnil sen: Ji malovat, Ji zpívat, hrát, všem bytostem Ji prožít dát tak plně, mocně, vnitřně tak,

jak vidí Ji můj vnitřní zrak v takový krásný jarní den – tak plnou světla, lásky, něh, toužení z hmoty poroby

po Říši Blahé Svobody, co Skrytou Duši ve věcech, co Tvůrčí Radost přírody! V těch prvých, teskných jara dnech,

kdy v barvách, vůních, ve tvarech všech květů, stromů, věcí všech taková síla něhy sní, že svádí, v blaha tušení,

celý Svět Něžných k Lásky Snům – v těch prvých, slavných jara dnech, kdy na dalekých obzorech taková síla slávy sní,

že vábí, v blaha tušení, celý Svět Zbožných k Nebesům – v těch prvých, velkých jara dnech kdy Nekonečna mocný dech

celý Svět Slabých, jako v snách, přemlouvá Všeduši se vzdát, a v dálky, výše, jako v snách, dát vědomí jich uplývat,

tak v touhy blahu bezmezném se ztrácet, v šíři rozplývat – – v těch prvých, velkých jara dnech já cítím mocně v srdci svém,

jak z dáli jdoucím hlaholem: Že duch můj je jak Lohengrin Vzdálené, Vyšší Pláně syn, s Ní provždy původem svým spiat,

jí poslán Vlast svou zvěstovat. A všude, kde se setká s Ní, na zemi, v tajném tušení, že nemá se Jí trpně vzdát –

ale svým vyšším uměním, dědictvím dálné Vlasti svým, Ji lidem země zjevovat, tak Její Vnitřní Království

na hmotné zemi zmnožovat!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
V těch prvých, snivých jara dnech, · Jan z Wojkowicz · Poetry Cove