Ne, nepoznal jsem srdce,
jež vskutku pro mě bilo –
Ne, není jednoho,
by mně se zaslíbilo.
To tím snad, že mu srdce
též pro sebe jen bije,
a ducha jen, ne sebe
s jinými rozděluje.
To tím snad, že mé srdce
touží jen do daleka,
však nedovede bíti
jednoho pro člověka.
Chápání nejsem prost,
uznání také ne,
a není spravedlivějšího
snad tvora nade mne –
leč bezprostřední cit ten
který se láska zve,
ten teplý, měkký cit,
ten přec jen schází mně.
Jsem země chladná jen,
neschopná teplo dát –
sám toužím po slunci přec,
bych moh’ se na něm hřát!