V tolika dnech a tolika nocích,
v tolika měsících, tolika rocích –
jak v mučidlech napínání:
Jen napjetí, štvaní,
stálými těla krisemi,
úzkostmi, horečnými visemi!
A to vše bez ustání
v tolika dnech, tolika nocích,
v tolika měsících, tolika rocích
uprostřed nechápání,
zloby a pohrdání –
jak to už snést?
A moh’ jsem kvést –
v tolika měsících, tolika rocích,
ve dnech i nocích,
uprostřed přírody, uprostřed měst
horečně, bez ustání:
Vždyť k žití, k dobývání
na světě tolik je cest!