Všechno spalo. Hvězdy v jasné výši
moře Ticha posvětily Smírem –
venku nic se nehnulo v té tiši,
všechno spalo také v domě širém.
Všechno spalo. Jenom mojí duše
tisíc touh na loži zahořelo –
tisíc ruk se vztáhlo v blahé tuše,
v rozechvění okno otevřelo.
Jaká volnost! Jaká píseň Ticha!
Tisíc touh se nocí rozletělo –
každá po jednom si dobrodružství vzdychá –
každé by se Nekonečna chtělo.