Vás, Jež v Nezměrné Dálce,
v Nestižitelné Výši,
ale v poslední řadě stejného původu,
v základě stejného složení, v podstatě stejného poslání s námi,
plujete-stojíte nad námi:
Žár i Řád, Záře i Kosmos,
Žár neustále proměňovaný v šílený a přece zákonný pohyb
kolem Ideálního Středu za Tajemným Ideálním Cílem,
vznešeně nehybny na nebes obzoru i ve svém šíleném letu,
zářící krásou a touhou v propastech nicoty, mrazu a tmy;
Vás, ó Matky Života a Kněžky Věčnosti,
Lidstvu všech pokolení od Jeho vzniku až po dnes,
od dnes až po Jeho zánik,
na všech rovnoběžkách a polednících viditelné,
tak ve své trvalosti pohybu a pohybu v stálém zářícím trvání
našemu Lidství, bědnému nepatrností a smrtelností,
ale zářícímu nehasnoucí, neumrazitelnou touhou a neústupným nezmožitelným úsilím po velikosti a nesmrtelnosti
stálý zářivý, vznešeně výmluvně němý v dálce a výšce Nebes příklad a vzor –
Vás, básník, vzývám a pozdravuju obdivem nekonečným, ó Hvězdy!