Skip to content
1880–1944

KVĚTINY A ŽENY. (Jabloňový květ.)

Jan z Wojkowicz

Jabloní květe, jemně a nadýchaně tak růžově bílý! Jsi jak ta prostá rozkvétající dívka, když v rozpacích stane, ztrne a zardí se pod bílým šatem! Co jsme se natoužili

kdys v srdci svém, milostně vzňatém, po Tobě, jabloní květe, tak sladce růžově bílý!

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.