Bledule ubledlá, útlá a netečná, pomalá, vláčná a nyvá!
Chlorotická ty dívko, při každém zemdlená kroku,
mrzutá, rozmarná, snadno tak udýchaná s pícháním v levém boku,
jejíž zhrdavý pohled tak dlouze unyle splývá,
chorobná, plochoňadrá a netečně nyvá,
a přece tak nudou a smutkem svým k sobě nás vábící,
jakoby záhadným snem,
s tím vláčným zemdleným pohybem, bolestným pohledem
a protáhlou ubledlou lící,
jako ta jedna ze zakletých princezen,
v chmůrném svém království čekající
na prince, na prince jen!