V nás Věčného Jara míza proudí od narození,
být Přírody tajemným živlem si naše srdce přineslo posvěcení!
Co puberta zmateně cítí v slavnostech plačící krve,
dědictví nedosnění, vztáhnutí paží nyvé –
to svítí v nás po celý život.
A taje Muže a Ženy,
i Vesmíru nekonečného jsou před námi rozevřeny,
rozevřeny a tušeny, však vždy bez odpovědí:
A protože stále v nás Příroda slavnosti tvoří,
a protože plamen roztoužení v nás bez přestání hoří,
proto jak puberta z jara jsme zářící a bledí...