Hořká je, hořká žena:
Ať marně vytoužená
bolestný stesk jen budí;
ať plně dosažená
zklame a na konec znudí –
vždy něco nedosažného,
vždy jinak vysněného,
zůstane po ní
v raněné hrudi.
Lže tvary toiletta:
Oč prostší vždy nahé je tělo!
A tělo samo lže také:
Oč víc toho dáti přec mělo
než z toho, očím co lhalo,
dotykem, spojením dalo!
Lže duši řeč i gesto,
lže duši úsměv i slza –
lže celá, celičká žena!
Vždyť Žena věčná je maska,
Ona i ta její láska –
závoj jen, záludná změna;
jen jakás indická Májá
v klam Bytí přioděná –
Hořká je, hořká žena...