Ráda věděla bych věru,
proč mé srdce tíži cítí,
že odešel švarný Sokol,
jejž bych chtěla stále zříti.
Není divu! Mrštný Sokol,
jakmile jen tebe zočil,
podle zvyku smělým skokem
do srdéčka tvého skočil.
Podívej se, jak náš bratr
zase novou láskou hoří,
jak svou milku zanedbává
a se jiné dívce koří.
Nediv se, že na tu onu
dívá on se hned po očku;
víš přec, že náš bratr milý
potrpí si na odbočku.