Skip to content
1857–1930

Písně z ledu.

Hugo Václav Wunsch

Nesluší se dívce, když za muži chodí, když se každodenně s jiným pánem vodí.

Však co říci máme, zda to dívčí něha, když na ledě děvče za mužskými běhá.

Na ledě stojí slečinka, pohlíží na šviháky, ti kola robí prazvláštní a jiné kliky-háky.

Ký div, když na to dívenka k své matce náhle zvolá: „Ach, mamá, mně se dělají ňák před očima kola!“

„Nepřístojno, Lauro drahá, objímati Otakara!“ tak tetinka v pokojíku moji sestřenici kárá.

Na ledě však v náruč chopí muž ji často cizí zcela: vděčí teta, že zachránil od pádu jí archanděla.

Cookies on Poetry Cove

We use cookies to remember your language preference and — only with your consent — to learn how Poetry Cove is used. You can change your mind any time.
Písně z ledu. · Hugo Václav Wunsch · Poetry Cove