Aj, můj milý již přichází,
na okénko ťuká jemně, –
aj můj milý mluví ke mně
a pohlíží mřížemi.
„Vstaň, má skalní holubinko,
zima na sever se brala,
kvítka, hle! se ukázala
a slyšán hlas hrdliččin!“
„Vstaň, má skalní holubinko,
den se schladil horký příliš,
aj hvězdičky rozkvětly již, –
pojďme trhat lilii!“
„Vstaň, má skalní holubinko,
uhladím ti vlásky hladké,
ulíbám ti rety sladké
jako hrozen z Engoddi!“