Sním. Tu na pohoří stanu,
A nejistotou se chvěje,
Zelených se stromů táži,
Zdaž mi Jedna, Jedna přeje.
Ach, zlé znamení se jeví:
Vichr strašlivý burácí,
Ze stromů ty nejsilnější
Dolů v tmavou propasť kácí.
Sním a po řece pak plavu,
A nejistotou se chvěje,
Jasnomodrých vln se táži,
Zdaž mi Jedna, Jedna přeje.
Však ty vlny jasnomodré
Již se hravě nehoupají,
Z nenadání tuhnou, křehnou,
A ledem se pokrývají.
Sním a na louce pak sednu,
A nejistotou se chvěje,
Zpěvce skřivánka se táži,
Zdaž mi Jedna, Jedna přeje.
Avšak ubohý skřivánek
Najednou přestává plesat,
Od myslivce na smrť raněn,
Ku zemi počíná klesat.
Vyspal jsem se dávno, dávno,
Opustil mě trudný spánek;
Přec mne neustále souží
Stromy, vlny a skřivánek.