Přijdou doby, kde neštěstí
Srdce v ňádrech tobě sevře,
Kde mu železnou svou pěstí
Kruté rány zasadí.
Ozbrojiž své srdce tedy
Měkkostí čerstvého vzduchu,
Jejžto sice možno stlačit
Do prostoru nejužšího,
Jenžto však, jak tlak se zmenšil,
Rychle zas se roztáhne.
Ozbrojiž své srdce tedy
Tvrdostí křemene, z něhož
Neštěstí, až do tebe
Dorazí, by potřelo tě,
Jiskry vyraziž, toť jiskry
Zanícení svatého!