Zde stojím zase na témž místě,
Kde před lety jsem někdy stál,
A čarovnadný kraj se jeví
Mně v minulosti opodál.
Zde stojím zas u téhož stromu,
V nějž jsem, když ještě útlý byl,
Ve sladkých snech se kolébaje,
Milenky drahé jméno vryl.
A k jejímu vryl jsem pak svoje –
Kde jsou ty známky? Zhynuly –
Však také již co pěna, pára,
Ti snové moji minuli.
Jak na stromové kůře není
Žádného vidět znamení:
Tak se i s láskou její stalo, –
Vše bylo ach! jen šálení.