Když na nebi měsíc svítí,
Slze k němu hledívám,
A mi přece neublížil,
Jen se z něho těšívám.
Když se dívám v její oči,
Také náhle slzívám,
A přec mě jen oblažují,
Bolesti z nich nemívám.
Všemi krasami, o Bože!
Svět zdobila ruka tvá,
Ale oněch očí krása,
Ta mě nejvíc dojímá.
Oči, kdybyste vy byly
Drahokamy a já král:
V korunu svou bych vás vsadil,
S hrdostí vás nosíval!
Chud jsem, mám jen srdce věrné
Bohu, vlasti, příteli –
V tom však bych vás věčně nosil:
Rcete, oči, chcete-li?