Na jejích rtou sladkých lpěje,
S vroucným citem objímán,
S vroucným citem objímaje,
Rajskou slastí pronímán –
Vůkol bor se rozestíral,
V povětří skřivánek pěl,
A na blankytové báni
Nejjasnější den se stkvěl –
Ó jak štasten, nevyslovně
Šťasten toho dne jsem byl,
Jak mi slasti jeho pocit
V srdce hlubiny se vryl!
Nechť budoucně krutý osud
Záští ke mně vzteklou vře,
Já i v mukách volat budu:
Ach, jak krásný život zde!
A když hodina mé smrti
Mrakorodá uhodí,
Onoho dne zlatá zoře
Za hroby mne provodí.