Dobře, že já v skutku „já“ jsem!

Dobře, že já nejsem sluncem: Svítil bych snad v noci! Tak má milá mě pomátla Modrých očí mocí.

Dobře, že já nejsem větrem: To by bylo vání! Vál bych samou veselostí Sem tam bez ustání.

Dobře, že já nejsem stromem: Pučel bych před časem! Tak mé srdce pobouřeno Netrpnosti kvasem.

Dobře, že já „já“ jsem! Vždyť mě má rozmilá Proto jen ráda má, Že já v skutku „já“ jsem.