Nechť tam Gyges kraluje si
V bohatosti, v nádhernosti:
Já nebažím po korunách,
Na svém mále maje dosti.
Jen to jediné mě těší,
Když můj vous se mastí třpytí,
Když si ke kvasu skráň vínkem
Z růží mohu okrasiti.
Bez žalosti, bez starosti
Dne užívám běžícího;
Nebo kdo mně za to ručí,
Že se dočkám zejtřejšího?